Opravy v servisu
- září 2022 jsme v Brouwershaven ukončili druhou lodní sezónu. Přes zimu (a kdo ví, na jak dlouho dále) se nám o Carel postarají v Jachtwerf Brouwershaven. Mezi naše hlavní požadavky - kromě zazimování pod střechou - patří oprava zrezivělé části výfuku a nový nátěr pochozí části paluby a trupu lodi pod hladinou (potřebovali bychom toho obrousit a natřít víc, ale jen tak pro zajímavost, úprava těchto dvou ze čtyř částí nás vyjde na stejnou cenu za jakou jsme loď koupili). Paluba je teď opravdu krásná, v této části se nic neloupe. Na druhou stranu profík trochu pospíchal a na mnoha místech na zábradlí zanechal spoustu skvrn od barvy, epoxidu a dalších nevyčistitelných krás (to by mě zajímalo, jak by se tvářil, kdyby se takhle někdo choval k jeho lodi). Co se týče opravy potdekselu (spojovací díl mezi trupem a palubou), tam moc nepřemýšlel a trochu i zapatlal díry, které tam byly naschvál: dva a dva totožné otvory po obou stranách u zádi, díky kterým z paluby odtékala voda při šplouchnutí větší vlny, tak snad budou fungovat aspoň trochu.
Nabarvení pod vodou naopak vypadá bezchybně. A dokonce nakonec i zadělali díru po bývalém sensoru (nejdříve rychlosti, pak byl ve stejné díře nefunkční sensor hloubky), takže máme o díru v trupu méně. Zároveň nám vyměnili obětovací anody a vyčistili vrtulku. Loď zespoda vypadá skoro jako nová.
Domovský přístav
Když jsme loď koupili, zaregistrovali jsme ji pod holandskou vlajku. Úvodní registrace byla platná na 2 roky. Nezaregistrovali jsme vysílačku, protože na tu jsme tou dobou ani jeden neměli osobní osvědčení. Dva roky jsme pluli pod holandskou vlajkou a stále jsme odpovídali na dotazy, proč máme holandskou vlajku, když moc holandsky nerozumíme (odpověď byla “Loď je holandská, my ne”). A během těch dvou let se změnily místní předpisy a cizinci již nemůžou lodě pod holandskou vlajku registrovat. Prý to bylo hodně způsobeno loděmi, co zachraňují uprchlíky ve Středozemním moři a holandskou vládu už nebavilo tyto spory řešit jen kvůli tomu, že hodně těchto lodí mělo holandskou vlajku. A tak jsme přes zimu začali shánět novou registraci.
Nejdříve jsme uvažovali o polské nebo francouzské vlajce. Oboje by asi šlo díky nějakým právním kličkám - jelikož už byla loď registrována jinde v EU, tak v rámci EU to znamená, že i jinde by měla být akceptována i když nesplňuje místní požadavky.
Nakonec ale po konzultacích s Oldou Strakou jsme se rozhodli pro českou registraci. S Oldovou pomocí to ani nebylo moc těžké. Hodně papírů, jedna návštěva ministerstva dopravy, trochu korespondence s ČTÚ a je to. Jsme oficiálně česká loď a máme i zlegalizovanou vysílačku a český volací znak OL5919.
Tato změna vyžaduje i trochu změnit záď lodi. Koupili jsme novou na míru šitou vlajku a teta Běla nám nechala vyrobit nálepku “Praha”, kterou přelepíme ručně malovaný nápis Amsterdam.
Tereza vysílačka
No a když už máme registrovanou vysílačku, tak jsme i postoupili s vyškolením posádky. Vašek udělal SRC zkoušky už před minulou sezónou. Tereza si před touto sezónou dala alespoň kurz. Nicméně pod vedením kapitána může vysílačku používat i bez zkoušky, takže hurá, budeme komunikující loď.
Huik
Posledním zimním projektem je nový kryt hlavní plachty - holandsky grootzeilhuik nebo zkráceně huik. Starý jsme přivezli do Prahy a Tereza začala shánět součástky na nový. V Řempu sehnala látku a zip. V galanterii lemovku, kterou ale špatně naměřila. Nejhorší bylo sehnat švadlenu, která by obal ušila. Jedna kamarádka-švadlenka měla dlouhodobě rozbitý stroj (velký, průmyslový). Ozkoušená švadlena v domě u babi Soni si hnula se zádama a nestihla by to před odjezdem ušít (jasně že jsme to neřešili jinak než na poslední chvíli). Další švadlena v blízkosti raději ani neodpovídala, a tak už jsme nový obal vzdali, dokud se neozvala jiná kamarádka-švadlenka s kontaktem na někoho, kdo by to zvládl. A tak jsme tři dny před odjezdem odnesli materiál švadlence Tereze, pokladu z nebe. Materiál, který jsme nedodali nebo jsme mysleli, že se použije ze starého obalu, sama sehnala a skvělou práci odevzdala za 24 hodin.
Ostatní
Další drobné změny jsou:
- Česká registrace vyžaduje záchranný člun, tak jsme si v Decathlonu koupili nafukovací kajak, který snad užijeme spíše pro zábavu, než na záchranu.
- Vašek má novou GPS aplikaci, tak by měla být mapa přesnější.
- Vašek vylepšil mapu, takže můžete skoro real-time sledovat, kam jsme dopluli a jsou tam i kotvičky s rozkliknutelnými komentáři. To vše i zpětně za první dvě sezóny a také ve všech článcích.
- Vašek má nový objektiv, takže některé fotky budou vypadat trochu jinak.
- Oskar má na novou sezónu zase nové kolo jiné barvy, takže fotky zádi budou zase jasně jiné.
- Přehodnotili jsme hudební ambice a místo ukulele letos jedeme s pianem - keyboardem.
- Tereza koupila třímetrový stínící trojúhelník, abychom si nemuseli stínit improvizovanou konstrukcí s ručníky.
- Tereza vyměnila rozbitý elektrický mixér za ruční mixér na dětský pohon - pesto a guacamole bude i mimo elektrifikované přístavy.
Nejdůležitější závěrem
Dlouho jsme letošní sezónu plánovali jako zkrácenou sezónu, kdy pojedeme všichni na 14 dní, pak Vašek zpět do práce, ale vystřídá ho na týden děda Josef, a nakonec třeba ještě Vašek zpět na další týden nebo dva. Ale Vaškova práce udělala na konci května kotrmelec. V jiný čas by to asi bylo špatné, ale na konci května tomu říkáme “štastně vyhozen” a jedeme na celé tři měsíce na loď. Takže jen mírně zkrácená sezóna (první byla 5 měsíců a druhá 4 měsíce) začíná 12. června 2023 spuštěním lodě na vodu.
