Doba příprav na nalodění na naši Carel trvala asi osm měsíců (skoro takové jedno těhotenství, a těch podobností bude v článku víc) a dala by se rozdělit na tyto hlavní části: 1. teoretická 2. materiální 3. přechodná 4. fyzická
Doba teoretická
Toto období začalo koupí lodi v srpnu 2020. Naši novou movitost jsme měli přebírat na konci října, ale kvůli covidu a karanténám jsme loď přebírali přes videohovor.
Dále tento čas spočíval ve shlukování teoretických znalostí: od čtení nejrůznějších knih a webovek přes sledování Youtube kanálů zkušených jachtařů až k uceleným kurzům.
Kurz používání lodní vysílačky jsme bohužel nemohli kvůli covidu získat - rádio sice máme, ale nejsme oprávněni je používat, a jsme tudíž odkázáni na mobilní telefony, což je v NL zcela dostačující (mimo např. přístav v Rotterdamu, který je obrovský, a rozhodně jsme se tam nechystali). Na ostatní teoretické dovednosti spoléhám na mého muže - kapitána, naši inteligenci, selský rozum, a štěstí. Tak držte palce :)
Doba materiální
Shlukování materiálního vybavení byla celkem vtipná doba (cca leden až březen 2021). Přemýšleli jsme, co všechno budeme potřebovat, a bude to lepší sehnat v klidu v Čechách. Měla jsem na to hustě popsanou A4, ze které mě bavilo odškrtávat splněné položky. V době covidové jsme si tak zvládli vytvořit skvělý vztah s naším kurýrem jedné bílomodré dopravní společnosti (jednou přijel, když jsem zrovna dopekla koláč - to bylo radosti, doporučuju vyzkoušet). A tak se nám v předsíni začaly hromadit nejrůznější věci na zařízení nového domova, a my se těšili jako se obvykle lidé těší na Vánoce.
Doba přechodná
Odjeli jsme do Nizozemska, viz předchozí článek. Máme přes Airbnb pronajatý domeček s vlastním molem, ale ještě nemáme loď - stále je v servisu, kam se na ni jezdíme dívat a domlouvat se se servisáky.
Při naší první návštěvě servisu (dosud jsme s nimi byli v kontaktu pouze telefonicky) - byl chladný větrný den, občas sněžilo, občas pršelo, snad spadlo i několik krup - na nás Carel vykoukla hned jako první loď poté, co jsme našli parkoviště. Čekala spolu s několika málo loděmi venku před halami servisu. Pravda je, že její originální barva se jen tak nevidí. Originální i ve smyslu původní: nátěr snad původní není, odstín však ano. Stejně jako jiné lodi na souši byla podepřená speciálními držáky. Na trupu pod čarou ponoru měla na několika místech křídou napsaná čísla z podstoupené ultrazvukové zkoušky tloušťky materiálu - pro potřeby pojišťovny. Pán ze servisu nám sděluje, co všechno už je hotové, co naopak zbývá dodělat, a pak nás “zve” na palubu - všichni včetně Oskárka překonáváme dlouhý žebřík, který byl o loď opřený - a pak už nás pán nechal o samotě. Znovusetkání s naší Carel bylo milé, tolik se toho stalo od té doby, co jsme ji viděli prvně! Uvnitř lodi jsme nalezli malou pozornost od předchozích majitelů v podobě čokolády a sušenek, oboje ve slušivých modrobílých plechovkách, které jsem záhy využila.
Následující den se měl Vašek do servisu vrátit a dořešit osobně všechny náležitosti, a hlavně přesvědčit šéfa servisu, aby práce na lodi dokončili ještě týž týden (to se naštěstí podařilo, a i tak jsme měli dost co dělat, abychom vše důležité stihli).
Moje další návštěva servisu byla podívaná s názvem Carel se vrací na vodu. Do servisu jsme dorazili o trochu později, než jsme chtěli, protože těsně před námi zavřeli dálnici, aby otevřeli most, a mohla projet loď s vysokým nákladem. V Nizozemsku celkem běžná záležitost, celá akce trvala sotva 10 minut. Když jsme dorazili, Carel už visela ve vzduchu na jeřábu. Celou jízdu jeřábu a samotné spouštění jsme však bedlivě sledovali. Pak nám loď předali, a my jsme ji - celí natěšení, ale zároveň nejistí - jeli krátce projet.
Cesta k našemu domku trvá lodí 2 hodiny. Tuto jízdu má Vašek v plánu sám hned další den, já s Oskim otevírám most, aby Carel mohla proplout do naší čtvrti. Pak už dobíháme domů (stěžeň nám čouhá ze střechy), za domem a zahradou parkuje NAŠE loď. Dobrodružství je tady.
Až se načte JavaScript, tak tady bude mapa, kudy jsme pluli.
Doba fyzická
Poslední fáze trvala 6 dní. Doba fyzická - nejen že už svoji loď máme fyzicky u sebe, ale navíc to byl celkem záhul pro tělo, takhle intenzivní čištěni, uklízení, opravování. Do toho kolem běhal náš dvouapůlletý pidižvík, který se zrovna rozhodl, že už po obědě nepotřebuje chodit spát, ale místo toho nutně potřebuje milion jiných věcí, a nějaký “běhej dál od tý vody” mu je samozřejmě naprosto volný. No nakonec jsme to všichni nějak přečkali, sic s vypětím veškerých sil, avšak bez jediného pádu do zatím velmi studené vody.
Práce jsme začali kompletním vyprázdněním lodi a vyhozením nepotřebného či nechtěného (k tomu mimochodem bylo potřeba zařídit návštěvu sběrného dvora, k čemuž se v NL pojí specifická pravidla: právo na využití této instituce má občan platící poplatek za svoz domovního odpadu 3x ročně, musí si domluvit přesný čas příjezdu a nahlásit SPZ vozidla, se kterým přijede, a následně ověřit svou totožnost - s tím vším nám pomohl náš ochotný domácí, za jehož velkorysou pomoc nejen s tímto jsme velmi vděční).
Pak v různém sledu následovaly zhruba tyto činnosti: kompletní vysávání (2 h) a vytírání a otírání interiéru lodi, tj. včetně stropu, stěn, a hlavně všech úložných - více či méně dostupných - prostorů v různém stavu nečistoty (5 půldnů), praní záclonek (sice se mi nelíbí, ale není prostor pro výrobu nových), čištění molitanů z pohovek (2 h), čištění venkovních dřevěných lavic a podlahy kokpitu (2 h), čištění exteriéru lodi, výměna a praní všech lan a kontrola jejich stavu, čištění obalů plachet, kontrola plachet, oprava topení, výměna rádia (když něco objednáváte na Amazonu, dávejte si pozor na vyplnění adresy, protože jeden překlep stál Vaška nemálo nepříjemných chvil strávených chatováním se zákaznickou podporou jak dopravní společnosti, která slíbila, že chybu opraví, a další den byla zásilka doručovaná opět na to stejné špatné místo na druhé straně země, tak i s prodejcem samotným, kterému oprava trvala taktéž několik dní, ale nakonec si k nám všechny balíčky stihly najít cestu).
Další zajímavou činností bylo řezání matrace. Jistě jsme si mohli nechat ušít matraci na míru v nautical shopu, ale účtenka za takovou věc by mi možná nedala spát, a tak jsme využili služeb známého švédského nábytkářského obchodu. Teď v covidu jsou 3 možnosti nákupu v takovém obchodě: buď si objednáte 45minutový časový slot na osobní nákup, nebo vše naklikáte online a vyzvednete si sami, nebo si to necháte dovézt. Vybrali jsme prostřední možnost, a udělali si tak i výlet do města Breda - bližší rotterdamská pobočka byla příliš zaneprázdněná.
Pak už zbývalo “jen” vše nastěhovat do lodi, vyklidit a uklidit 2 týdny obývaný dům, a VYJELI JSME.